Hlavní je začít něco dělat
Možná si zrovna říkáte, že kdo si počká, ten se dočká a co se vleče, to neuteče. A máte na mysli svou partnerku a vaše zásnuby, které by už přeci jen někdy měly proběhnou, protože váš vztah uvíznul ve stojaté vodě a plave v ní už poměrně dlouho, takže by to chtělo nějaký vývoj. Jenže problém je právě v tom, že další krok k onomu zmíněnému vývoji leží právě na vašich bedrech a vy jste příliš nerozhodný, příliš stydlivý, příliš líný či příliš bojácný na to, abyste konečně praštil pěstí do stolu a udělal ten velký krok, že svou milou požádáte o ruku.
Jistě, není to nic jednoduchého, najít v sobě tolik vůle a odvahy, abyste vystoupili ze zajetých kolejí, ve kterých je vám navíc poměrně dobře, ale věřte tomu, že pokud to neuděláte, tak nikam nedojedete. Nakonec totiž uvíznete na mrtvém bodě a to jediné, k čemu se budete moci posunout, bude rozchod. A to by možná byla škoda.
Takže pokud si na podobnou otázku odpovíte kladně, tak je nejvyšší čas začít něco dělat. Třeba začít přemýšlet nad tím, jak by mohl vypadat váš společný život po svatbě, a především jak byste mohli svou vyvolenou požádat o ruku. A když už začnete spřádat podobné plány, tak je namístě začít myslet i na zásnubní prsten, protože ten jediný, by u vaší otázky neměl chybět. Na všechno ostatní můžete klidně zapomenout, protože požádat o ruku můžete svou partnerku třeba klidně i u mytí nádobí, na tom vlastně až tak moc nezáleží. To nejdůležitější totiž je, aby k tomu vůbec došlo.
Nicméně na místě je, aby průběh daného okamžiku odpovídal vašim společným představám a zvyklostem. Patříte-li tedy k těm, kteří rádi dělají věci okázale a ve velkém stylu, tak zamluvte luxusní dovolenou anebo restauraci a prohlédněte si krásné zásnubní prsteny s diamantem. Záleží jen na vás, jak to celé pojmete, abyste byli nakonec skutečně šťastní.
